VZPOMÍNKO DRAHÁ...

Vzpomínko drahá, sestro mého snění,

tvé měkké objetí dech zatají...

Lká jarní vítr jako zakvílení,

v něm slzy jako květy padají.

A samotě se celý svět dnes rouhá...

Ó nelkej, větře, šum a duj a vlaj!

Pěšina úzká jako moje touha

již zatáčí se v rozechvělý háj.

Zeleným vánkem zašuměly břízky,

po čem se srdce, po čem se tu ptáš?

Ty stokrát vzdálený a stokrát blízký,

ty nikdy neztracený, vzpomínáš?