Vzpomínky. (V. Perspektiva budoucím. Vzpomínka z Perginie.)

V Pergine – ztracená vzpomínka

v hlavě mé znova se nítí –

zřel jsem, jak tažné skřivánky

rozstřenou lapali sítí.

Kdož dbal, že pěli za jara?

Mlžný už podzim byl v poli;

za vesny noví přilítnou,

co s těmi ze staré školy?! –

Jsouť lidé stejni na světě,

kamkoli cesty se vlekou,

ty, kdo jim s jara zpívali,

v jeseni na rožni pekou.