VZPOMÍNKY.

Zapadly mnohé, které znal jsem z žen,

jmenovat je – už neumím.

Tak jenom někdy, když jsem samoten,

o mnohých vzácných očích sním.

Výkřiky chytám, šepot sladkých slov,

výčitky čítám, piji žal.

Jaký to býval někdy vzácný kov,

kterým jsem lásku platíval!

Sevřené rty i otevřené zas.

Strhané oči – nevinné!

Neštěstím byl jsem velmi mnohým as,

štěstím snad ani jediné.