VZPOMÍNKY

Jsou vzpomínky jak kytka vřesu,

ji vtknete doma za obraz,

a zdá se vám, i vůně lesů

i zpěv i stín tu kolem vás.

Jsou vzpomínky jak skřivan plesný:

ten sotva zdvih se z mokrých lích,

hned pozdraví vše písní vesny,

i kdyby ležel ještě sníh.

Jsou vzpomínky jak rozčeření

na hladkém duše zrcadle:

kruh za kruhem, a rozechvěni

jdem s nimi v ráje zapadlé.

Jsou vzpomínky – na žití dlouhé

vystačí sen jich vábivý –

a třebas puklé srdce pouhé

a trn v něm zůstal jitřivý.