WAGONS-LITS

Dokud jsi mlád, ach, mlád, ach, mlád,

wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits,

svět zkvétá sladce všemi „snad“,

jachtami, tropy, hotely,

ženami pletí všech a vnad,

wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits.

A letí mládí, šílenec,

wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits,

byl’s básník a byl’s milenec,

cos žili jste a viděli,

v vzpomínce sládne hořká věc,

wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits.

Vzpomínka zlatí skutečnost,

wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits,

i v pivnici, kdes denní host,

v maloměšťácké posteli.

Spokojen hryžeš holou kost,

wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits.

Leč běda ti, když náhle zříš

wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits,

jak z mdloby když se probudíš:

den hluboce je zardělý,

a v noc ti plane Jižní kříž,

wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits.

Snadno sis dával malý cíl,

wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits,

cos, bloude, z mládí učinil?

Oči – snad pozdě – prozřely.

Pohřebních vozů zpívá kvil:

wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits.