X. Bože můj, jak šťastným jsem zas zcela,

Bože můj, jak šťastným jsem zas zcela,

ještě šťastný v trudu živobytí,

ruka má Tvou ruku ještě cítí,

která dříve na mé hlavě dlela.

Blahým jsi mne učiniti chtěla,

v pohár lásky chtělas rozkoš vlíti,

chtěla jsi mne svatým křídlem krýti; –

marné bylo vše, Ty’s zaslzela.

Nemohla jsi – osud jinak kázal,

srdce zvadlá nerozkvětou víc,

z knihy štěstí dvé jmen úkor smazal;

avšak chvil těch drahých na tisíc

anděl lásky v krásnou kytku svázal

a svůj žár v Tvůj vylíbal jsem líc.