X. ČASOVÝ POPĚVEK

Svou chladnou skepsi mezi blázny mít –

jsem dovedl kdys hravě

a s opilci jsem nešel rvát a pít –

mně nevzhořelo v hlavě,

leč nyní chtít se obaliti ledem

a zírat necitlivý,

jak století tři z hrobů vstanou

a hoří, planou,

ti mrtví hoří stejně jak ti živí –

ne, k tomu nelze netečným zřít hledem,

ne, nehořet dnes – prostě nedovedem.