X. Dík, vřelý dík za drahá, zlatá slova

Dík, vřelý dík za drahá, zlatá slova

tak plná oddanosti, síly vřelé,

v nich bude útěcha má vždycky nová,

v nich moje naděj i mé žití celé.

A jaks je řekla prostě, přesvědčivě,

tak zamknul jsem je hluboko v svou duši,

ta jarní podobá se zkvětlé nivě

a šťastná v nich tvou přítomnost vždy tuší!

A ještě, vím, až budu dřímat v hrobě,

že popel můj se jimi zachví znova,

že k modlitbě své sepnu ruce obě

ti žehnaje za drahá ona slova.