X. Hrob číslo 423.

Posupná záhada

mne stále znovu přepadá

jak orel kořist nicotnou.

Hrob, který se propadá,

nic nežli hlíny, štěrku hromada

a pod ní tušíš nehmotnou,

opuštěnou a samotnou

duši? Sen? Tělo? Kdo to ví?

Nejzastřenější tajemství!

Rty šeptají jen: Milada.