X. Kde setkali jsme se, Ó Záhadný? Zda na jiném kdesi břehu,

Kde setkali jsme se, Ó Záhadný? Zda na jiném kdesi břehu,

kde duše naše vytrysklé v jarním rozjásání tajemství nerozřešených

se pozdravily jako dvě sesterská slunce?

Či setkali jsme se, když moje teskná loď bloudíc hledala království Silných,

a nacházela jen otroků dav s čely pozlacenými zdáním?

Zdaž setkali jsme se, když raněna bolestnou tragikou marného čekání

vyšla jsem na poušť, abych obětovala temným bohům Smrti,

s zraky rozšířenými steskem visí, jež prchly, sotvaže zazvonily na mém prahu?

A duše tvá zpívá mi tak známou hudbou. Kde slyšela jsem ji

a kdy spatřila jsem již tebe, že pod sugescí tvého zraku

zardívám se a srdce mi ustává bíti touhou?