X. Kdykoliv se mysl vine

By František Ladislav Čelakovský

Kdykoliv se mysl vine

K její sličné podobě,

Vždycky v jiné se a v jiné

Objevuje způsobě.

Hned hrá v oku jejím milost,

Hned se líbě veselí;

Tu v myšlénkách zahloubilost,

Tu se s Musou přátelí.

Leč myslím-li, jak se září

Klečíc božskou přede tváří

V jeden rozplynulá cit –

Země víc můj není byt.