X Má duše potkat musela tu Tebe,

Má duše potkat musela tu Tebe,

by křídloma se mohla vzhůru vznést,

že najde Tě v tom skvělém jasu nebe,

jsem tušila, když temnem šla jsem cest.

Vem s sebou mne! A pohleď kolem sebe –

zpěv slyším znít a květy vidím kvést,

já ke rtům nektar podám Ti, Tvá Hebe –

květ natrhám Ti, smutky Tvé chci nést.

A když se v sad můj černé mraky snesou,

a v mlhách šedých zhasne bílý den,

mé písně rosu na Tvé květy střesou.

A když se vichr zvedne, ztichnou kraje,

v sad zima lehne jako těžký sen –

má láska dá Ti svěží květy máje.