X. Na altáně stála; hvězdy

By Vincenc Furch

Na altáně stála; hvězdy

Na nebi se třpytily,

Jako tajemnosti plné

V chrámu lampy svítily.

Stála celá ozářená,

Nejkrásnější země tvor;

Mha večerní – kněžské roucho,

Noční brouci – hudců zbor.

Obětovati se jala,

Srdce mé si vyhledala,

A je svýma krásnýma

Zapálila očima.