X. Nemohu to vypovědět,

Nemohu to vypovědět,

jak to na mne pohlédnula,

hlava mi jde z toho kolem,

jistě že mne uhranula.

Točí se mi hlava, točí,

po ní pořád oči hledí,

srdce za očima spěje,

v srdci mi to také sedí.

Pro tebe se, děvo, loučím

s veselými svými druhy,

pro tebe jižuž opouštím

života pestrého luhy.

Po pobožném knězi sobě

vroucně volá srdce přání,

aby na pouť v cizí kraje

svaté dal mi požehnání.

A až svaté požehnání

kněz mi bude dávat svoje,

dej mi ruku, uzdraví mne

svatý kříž a ruka tvoje.