X. Pravá cena.

By František Matouš Klácel

Skvoucí perlami šat, šat bohatý zlatem,

Poklad nezměřený, zpěvce nezaslepí,

Vážný cit nevyloudí

Známá dávnověkosť rodu.

Měj moc bezmezitou záhuby úplné,

Hněv tvůj rozkřesaný blesky sypej s hromy,

V prach dlaň tvá mdlobu rozdrť,

Hříšný! vážiti nelze tě.

Pouhý vlas šedivý, vráskovité čelo,

Úřad ozlacený, jméno vypínavé,

Kouzlo tváře zájemné,

Vtip bez cnosti nemá ceny.

Mírou já jinačí dobro měřím světa,

Obrovskou velikosť částo vidí jiný,

Trpaslík co mi směšný,

Neb skvoucí se titěrka jest.

Kde chválí zdělanosť osvěcené duše,

Já jen vyhladěnou formu vidím holou,

Jistou kde v slově pravdu,

Práznou spatřuju nádobu.