X. Svatý Jiří a básník.

Planá proza našich ovocem je časů,

V nichžto víra s nedověrstvím bojuje,

Co své žáky jedem pýchy častuje,

By jen v rozumu svém hledali svou spásu.

Blahověrný poutník, jenžto ku Parnasu

Po trnatých stezkách zbožně putuje,

Kde svých bohů svaté sledy stopuje,

Posměvačných jedva pozbude se hlasů;

Věštec, jenžto dále jasným hledí zrakem,

Ví, že jako onen svatý hrdina,

Na smrt bude válčit s nevěřícím drakem.

Srdce věští husté zahalují chmury,

I jak odhodlaná k smrti družina,

Díme písním: „Salutant vos morituri!“6