X. Tutti quanti.

Tutti quanti! – Tiše v jedné řadě

v staré skříni vyspávají dál

frašný sen svůj jedné na hromadě,

do které je složil principál,

jenž též podleh’ nové doby vládě.

Scaramuzzo, zapředen v své zradě,

Jenovefa, v tváři věčný žal,

Pulcinello, loutny struny ladě –

tutti quanti.

Co jim ironie šklebné hádě?

Co jim boj o život, nás jenž sklál?

Dohráli, však vědí, sluha, král,

články jsou v té lidstva Iliadě,

jejíž konec nikdo nedohrál –

tutti quanti!