X. Vyběhla bříza běličká,

Vyběhla bříza běličká,

jak ze stáda ta kozička,

vyběhla z lesa na pokraj,

že prý už táhne jara báj.

Vyběhla jako panenka,

tak hebká a tak do tenka,

že až to lesem projelo

a vše se touhou zachvělo.

A táhne šumem jara báj,

vzduch jak na housle, na šalmaj,

vzduch samá vůně, samý květ,

a mladý úsměv celý svět.

Hned každý strom zelený šat

jme svátečně se oblíkat,

a každá haluz, každá snět

chce novou řečí rozprávět.

A jak by k hodům zavolal,

přilítli hosté z blíž i dál,

a za den, za dva širý kraj

a celý svět byl jara báj.