X.

A nejvíc za ten zpěv! – Ó, řadu let mi zněl,

mých nálad zpovědník, mou rozrušil vždy krev,

ji doved jediné zkonejšit i můj žel –

Ba, nejvíc za ten zpěv.

Já v zápas nadlidský jsem odhodlaně spěl,

neb mety Pygmeův můj dráždívaly hněv,

já v brázdy života jsem vždy jen lásku sel.

Za tuto lásku k všem – ó, Sám’s ji, Pane, chtěl,

za potlesk moudrých všech jak za oslů všech řev

dík, dovol, abych Ti své klidné duše pěl,

však nejvíc za ten zpěv.