XCIV. Jeť všechno marnosť na světě,

Jeť všechno marnosť na světě,

a všechno někdy zhyne –

Ba i můj kanibalský hlad

svým časem také mine.

Pak budu tyto písně své

ze dlouhé chvíle čítať,

a smáť se, jak jsem dovedl

i lež i pravdu splítať.