XCV. Sází-liž kdo hned ze země

Sází-liž kdo hned ze země

V zlato drahé kameny?

Jistě teprv, až jsou jemně

Zbroušeny a zhlazeny!

Klenotníče! tak ty předně

Sličně stav je do řady;

Mistře! vylož nám ouhledně

Umu svého poklady.

Jazyk tak cti jako vědu,

Přidej z něho soli, medu,

Chceš-li, by nám chutnala,

Užitek stý vydala.