XI.) Pane, navěky tvá věrnost

Pane, navěky tvá věrnost

Trvá všem dobře činit;

A každého dne tvá milost

Nepřestává nás sylnit:

Neníť žádné okamžení,

V kterém nám tvé požehnání

Nebývá udělené.

Ty sy nás v času minulým

Otcovskou láskou řídil,

Smutné těšil, přispěl bídným,

Chlebem nás zaopatřil.

Hospodine! ty otcovsky

Vždy se tak staráš o všecky,

Jen s tebou se těšíme.

Dej chuť k dobrému, dej sýlu,

Živu být spravedlivě;

Osvěť rozum poznat pravdu,

A jednat svědomitě;

Ať tvá svatá přikázaní

Skrz syna tvého učení

Milujem nadevšecko.

Chcem ovšem, Bože, s moudrostí

Cžas živobytí strávit;

A chyby s opatrností

Každého dne napravit:

Odlehči, co nás zde tíží,

Až se hodina přiblýží

Náš věk šťastně dokonat.