XI. Dvojí prospěch.

Když nechcete – kdo můž’ tu něco chtíti?

Přec pány vždycky budete své vůle,

jen jedno chtěj vždy každá vaše půle

a věčné máte, nesmrtelné žití.

Z těch Svatopluka prutů posměch míti

jen může dětská všetečnosť a zvůle,

jen držte se jich a co vryto v žule,

to vítr nemůž’ spláchnout, ni déšť smýti.

V své duše svatyni měj každý váhy,

kde prospěch svůj a vlasti prospěch váží;

svůj každý uč se potlačiti záhy.

Ba vlastní raděj rozbij ňader modly,

než Eumenid sbor srdce na zápraží

by Efialt zhled’ neb Milota podlý.