XI. Kam se řítíme

Kam se řítíme

v divé závrati,

neptej se již!

Pohleď jen v oči mé,

přitul se ke mně blíž,

dej se líbati!

Nechtěj květiny

vzkřísit slzami

uvadlé již!

Pohled jen jediný,

přitul se ke mně blíž –

svět hřmí za námi!

Ještě v šílící

zrak mi pohlédni –

Smrt je tu již!

Dává nám mlčící

– přitul se ke mně blíž! –

takt svůj poslední.