XI. Měsíc vůkol stříbrné hází níti,

Měsíc vůkol stříbrné hází níti,

Tiché přírodě tkát chce lesklé síti.

Tkanina k myriádům hvězd a nazpět

K sladce vonnému je táhnutá kvítí.

I nebes obloha, i jarní země,

I hladké jezero protkané svítí.

Má kochanko! vidím od nebeského

Svitu i oko tvé se jasně skvíti!

Jak mě to k tobě vábí, ve tkanině

K tobě mé srdce přitkáno se cítí!