XI. Moudrosť.

Moudrosť nebeská, kojno veleprsá

Vší pravdy k božným pozbuzujíc činům,

Uslyš volání mé a přijdi

Odrodilé sobě lidstvo srovnať.

Jak vzor překrásný jen v duchu zíraný,

Jak juž zajímá srdce citem divým,

Což vy musíte cítiti o

Šťastni nebešťané v světle jasném.

Ach zdálenou mé podkalené oko

Lepšímu lidstvu, lidstvu smělejšímu

Kroužiti pouta zazerzalá,

Dýmati jiskru vidí ve mysli.