XI. Na hřbitově drobné hoše

Na hřbitově drobné hoše

za maminkou prozpěvuje,

bezstarostně po náhrobcích

lehkou nohou poskakuje.

„O zlé dítě! slezeš dolů?!

Nech ty v pánu dřímající,

ať nepřijdou v noci k loži

dusiti tě nebožtíci!“

Hoše slouchá poděsené,

bázlivě se vůkol zhlíží,

po trávníku opatrně

za maminkou dál se plíží. –

Pověry ty lidu svaté,

jsou to myslí pouhé vidy?

Či snad uctivosť to k zašlým? –

Nebo pocit vlastní bídy?