XI. Na květoucí mezi v poli

Na květoucí mezi v poli

Vzchází růže v jarní kráse:

Ta za rána, za večera

Chodci umdlenému kyne.

Tu však oráč v poli orá,

Po květnaté orá mezi:

A on pluhem ostrým zryje

Vzkvětlou růži krásy jarní.

Ještě leskem slunce žije,

Když se blíží chladný večer:

Pak ta růže svadá, svadá...

Růže více nepokvěte.

A ta růže, to má milá;

A to jaro, její láska:

Tvoje jaro, tvoje láska,

Milá moje, ta mně svadla...