XI. Proto jsem k vám nešel, byste žalovaly,

Proto jsem k vám nešel, byste žalovaly,

že už zapomněli, kdo vás milovali.

Byste žalovaly, vyčítavě zřely,

že už na vás všichni, všichni zapomněli.

Proto jsem k vám nešel, byste roztesknily,

abyste mi oči slzami zalily.

Rodné vísky střechy skryté ve stromoví,

proto jsem k vám přišel, to vám srdce poví:

Vzpomínky mé cestou k nám že ulétaly,

na omšené střechy tiše usedaly.