XI. RADOST A ŽALOST.
Ach radost, ach radost,
Hezká to květina;
Jen škoda, přeškoda,
Že kořínků nemá.
Přijde vítr – rozfouká ji,
Přijde voda – odhoupá ji:
Ach škoda, přeškoda,
Že kořínků nemá!
Ach žalost, ach žalost,
Hořký to kořínek,
Žádný z něho nepučí se
Květ ani lupínek.
Kolik vzdechů srdce kruší,
Než mu hořkost povysuší;
Kolik slzí uplyne,
Nežli v nich se rozplyne.