XI. Trpké slovo resignace!

Trpké slovo resignace!

Jím jsem často kolem sebe házel;

teď když přišla – těžká práce,

símě její abych v srdce sázel!

Co má v sobě – teprv cítím,

když ji do opravdy v srdce hroužím,

otravným kým vzplá mi kvítím,

cítím... Bože, já se nedotoužím.

Cizí sobě v středu lidí,

děckem bych se v sukně matky schoval,

pozdě, v tom již oko vidí,

že jsem v skutku na vše resignoval.