XI. Tuk lamp Tvých olejů, figurky voskové

Tuk lamp Tvých olejů, figurky voskové

názornivé, parádním perem kreslit novým

líc Tvou a nymb a pochvalovat vděky,

co jest, kol thema kroužit toho v shonu?

Missál kreslící s cheruby eremit

ví, pod dlaní jak látka narůstá.

V kolosnost botná detaillu drob, vlas,

Tvé pupilly jsou jak dvě slunce žhavá!

Vše značí to, co činí devotist,

v co rozplývá, jen snůšku citů ér.

K starému zřídlu vracet se lítosti

a nové slzy oddanosti dštíti.

Jich sladkost cedit neznají provinilí.

Zmnožíš, co naznačil ’si, vláha skrápne

ve barvu s zoru, ale víc dá lesku,

až dospěji v kyn k praxi, ke confessi.

Tebou lze chápat také lásku k ženě.

Jsi rozmnožena v kópiích tisíci,

spodobena, omluvu v křehkost větší,

ježto je profil Tvůj též feminösní.

Femina feminarum! Jsi onyx touhy čiré

po sebevzdání, oběť stělesněná,

sbožštěná! K Tobě pro nauku žák tíhnu,

výchovu, jež jsouc milosrdí, jedině je pravá.

Jsi fontán jak. Ethiky křesťanské

z Tě vyvírají proudy, v nebi vzchody,

klíče i páky. Katarakt obrať v Psyché,

milosti, pro lekníny snění směň ji v tůni!

Barevný fontán jsi kaleidoscopu krásy!

V korunu květnou spřádají se v skráni

mé její krůpěje, korály svatých vzdechů.

Aquadukt milostí dle otců církve zdání.