XI. V objetí kříže.

Těch vroucích opojení

nemohu zapomnít,

tak kříže na rameni

svou hlavu chtěl bych snít.

O lásce Tvé, jež s nebe

Tě stáhla vášnivá,

jež touhou vzdáti sebe

až k smrti omdlívá.

Jež nikdy nepoleví

i v křeči smrtelné,

své hloubky do dna zjeví,

své srdce rozetne.

Své oči zavře v snění,

ten omračuje hod,

kdo bloudí v zatracení,

ó všichni jsou jí vhod.

Svou výhní opojena,

chce tisknout všechen svět,

tak věčně rozevřena,

chce věčně krvácet.