XII. Bylo jaro na jabloni –

Bylo jaro na jabloni –

tolik květů neviděl jsi,

tolik písní neslyšel jsi,

co jich zvoní na jabloni.

A já sedím pod jabloní,

s milou sedím pod jabloní,

a já kvetu a já zpívám

jenom pro ni, jenom o ní.

Bylo jaro pod jabloní...

Tak jsem omlád’ pod jabloní,

že se šťastně na svět dívám,

a kdy zpívám, kdy teď zpívám,

jabloň mi až v prsa skloní

květy své i co v nich zvoní.