XII. DÁREK Z POUTI.

Na Svaté Hoře

Přál bych si, bože,

Býti kostelníkem,

Třeba i zvoníkem

Jenom jeden měsíc;

Z daleka, široka

Přichází do roka

Krásných tam děvčátek

Kolik tisíc.

Byla tam, byla

Taky má milá,

Včera se vrátila,

Pouti nakoupila

Skoro v každém krámu;

Bratrům růženečky,

Sestrám obrázečky,

Ale mně srdýčko

Z marcipánu.

Vezmu dva česká,

Půjdu do města,

Pozlátka nakoupím,

Srdéčko polepím,

Dám k němu ceduličku:

„Toto je památka

Hezkého děvčátka!“

Potom si ji připnu

Na klobouk za kytičku.