XII. Já dosud neviděl pláň moře,

Já dosud neviděl pláň moře,

ni alpských sněhů, Apenin,

s Montblanku plápol ranní zoře,

háj pinií, ni cedrů stín.

Mých očí panorámou stálou

jen rodný kraj v objetí hor,

pěnící potok pode skálou,

plující mraky přes obzor.

Leč v obraz ten s nadšením stále

nořívám jiskry pohledu,

zapomněť v rodné kráse malé

té cizí velké dovedu!