XII. (JAK ŽIJEM.)

To věru k zbláznění! – To život jest?

Od otevření víček jeden shon.

To žití cíl? – Ne, to jest žití trest

a kletba, nářek, úpění a ston!

Tu číhá zrada, bídáctví, tam lest,

a ty jsi sám a vrahů milion!

Však buď si! Jedněch očí plá zář hvězd,

k mým ňadrům jedné hlavy padá sklon.