XII. Jaká přepodivná kouzelnice tvoje ruka!

Jaká přepodivná kouzelnice tvoje ruka!

Sladší nežli kouzlo večernice tvoje ruka,

zvlášť, když dotýká se mojí hlavy,

paprsek tu blaha spouští na mé líce tvoje ruka.

Měkká, plná, vlahá, konejšivá

jako sladké peří holubice tvoje ruka,

po mém těle, nežli naděju se,

prudce sjíždí jako blýskavice tvoje ruka,

Jiskry lítají z ní, květů deště,

ať spočine na mně do třetice tvoje ruka!