XII. Jen zvolna, páni! úskoky

Jen zvolna, páni! úskoky

a skoky neprospějí,

neb novokřtěncův zástupy

též postačit nám chtějí.

Neb mnoho přátel náleží

nám teprv ode včíra:

nesnese velkých obětí

mladinká ještě víra.

Jen pěkně zvolna ku předu,

jak káže naše síla,

jak proud, jenž klidným postupem

led, skalinu rozmílá.

Nenáhlou prací, stálou však

se síly tuží, celí,

pak nechť svět spílá – píseň svou

jsme ještě nedopěli!