XII. Lid učitelstvu.

Vy z nás jste vyšli a jsme hrdi na to.

My jako líhy a vy rozsévači.

To vědomí nám v příští dobu stačí,

vy semeno své nesijete v bláto.

Je slovo vaše všemu lidu svato

a je-li co, jež lásku naši značí –

té z hrudi naší nikdo nevytlačí –

tož školy jsou, kdy všechno bylo vzato.

Jsou jinde šťastnější, kde šlechta v předu

a za ní lid jak vojsko za vojvodou

v boj, pro vavříny statně kráčí v sledu.

My osaměli. Vy nás k cíli veďte

a ruku v ruce se přátelskou shodou,

kam vlasť nám káže, jasným zrakem hleďte!