XII. Marje – tři dni a tři dlouhé noci

Marje – tři dni a tři dlouhé noci

dobré nebe slze ronilo,

teprv čtvrtého dne ustanulo,

když se: „Anjel Páně!“ zvonilo!

Já se modlil – modlil srdcem vřelým,

tenkráte mi slzet nelzelo!

Byl jsem vesel, že to dobré nebe

nad osudem naším slzelo.

Plakalo, ach plakalotě hořce,

že i horám kvítka zalévá,

nám jen že nemůže lásku zrosit,

anť ve tvrdé skále prodlévá!