XII. Naděje Mojžíšova.

Uhostila se v něm radost blažná

po zápalné oné oběti;

tušilť, že by prosba jeho snažná

v krátce mohla lidu prospěti.

Důvěrou mu pevnou, neoblomnou

rozjařil se všechen v duši cit,

nechápal sic zíravostí skromnou,

jak by spásu našel jeho lid?

Živá v Boha všemocného víra

naději v něm silnou plodila,

že již plna perných zkoušek míra,

v nichž moc Páně národ vodila.

Pochybnost-li hýbala se v hlavě,

že by jha se mohl sprostit Žid,

myšlénkou hned tou se těšil hravě:

„lidem tajných cest zná božský vid“.

„Uslyší Bůh hlasné lidu lkání,

osvědčí Svou převelebnou moc;

jí se hubič nijak neubrání,

zapadne mu černých piklů noc.“

„Spálí hustých mraků neřád starý

nové světlo plné velkých krás,

v národu pak vzplane život jarý,

mžikem zmizí duchamorný mráz.“

„Neděsí mne smrti rovná mdloba

v nížto chřadne drahý národ můj,

nepřátelská množící se zloba,

s hanbou musí prasknout stůj co stůj!“

„Darmo kat jej drahně let už mučí,

nezmaří v něm zdravou povahu;

houževné mi jádro za to ručí,

že má v sobě statnou odvahu.“

„Může-li pak národ mnohočetný

na světě být lichou mátohou;

neosvědčiv život plodný, květný

řádně vyplněnou úlohou?“

„Měl-by pořád ten náš národ valný

Egypťany věnčit oslavou.

Aby bujněl jejich život sálný,

k tomu náš lid má být nápravou?

„Pán Bůh chce, by všemu světu spásu

za sebe náš národ vyvodil,

jak by odepřel mu skvělou krásu,

kterak by ho silou neodil?“

„Zdráv buď, národe můj bohorodý,

slávu tvou již ve mně tuší duch;

vidím v šeré dálce blažné hody,

za nichž Tebou vzkvete zemský kruh!“

„Už tě klade do jistého hrobu,

nepřátel zlých matný, krátký zrak;

já však zírám už tu lesklou dobu,

jež jim s očí sejme lesklý mrak.“

Tak se Mojžíš na zdlouhavé cestě

bavil v duši rázné, mladistvé,

když byl vedl ovce svého testě

z roztomilé denní práce své.

Krásný klid a spokojenost blahou,

kterouž mysl jeho jásala,

libá šalmaj uměleckou snahou

všemu tvorstvu zvučně hlásala.

I to tiché, měkkorouné stádo

skotačením jevilo svůj mrav;

dobrý pán že vesel, bylo rádo,

jak by znalo nitra jeho stav.