XII. Při mém učilišti hudby

Při mém učilišti hudby

sbormistrem je chocholouš;

se svým vycvičeným sborem

divy dokázal už skorem,

že i mládnout chtěla souš.

Zpěvu učí sedmihlásek,

čížek flétně, kdo by chtěl,

pro pilnou pak včelí chasu

ku cvičení v kontrabasu

medák právě přiletěl.

Svižný šohaj zlatohlávek

toť náš houslí professor,

špaček učí deklamaci;

každý své; míň vtipní ptáci

sílí vydatně můj chór.

Nemožno co jiným bylo,

co střebalo hudcům krev,

ať to třeba kvinty malé

spojili jsme dokonale

v harmonický velezpěv.