XII. Trůn.

Trůn chtěl bych Tobě postavit,

trůn ze slonové kosti,

a drahokamy musel by se skvít,

Tvé hodný velebnosti.

Trůn chtěl bych Tobě uvinout

jen z liljí v sněhu pelu,

v trůn kalichy jich bílé spnout

čistému Tvému tělu.

Trůn chtěl bych Tobě vystavět,

trůn z perel mořských skvělý,

by Tvoji všecku slávu v svět

tisíckrát odrážely.

Trůn chtěl bych Tobě, Kriste, dát,

střít po něm purpur slávy...

ó kéž by v srdci mém moh’ stát,

jež láska k Tobě žhaví.