XII. Vichr bouří – žluté hrají

Vichr bouří – žluté hrají

Listky sobě na zemi –

Vichru bol, jejž v sobě tají,

Vyjevit chce strom němý.

Věz, že marná tvá žaloba,

V bouři zmizí její hlas;

Vládnoucí tvým losem doba

Navrátí, co vzala, zas.

Nový, až Vesna pokyne,

Život tobě se vyvine:

Ale náš, kdy holý jest,

Nemůže strom znova kvest.