XII. Záviděl jsem bohatýru,

Záviděl jsem bohatýru,

jehož jmeno slaví báje,

i těm padlým v světa víru,

kterým slepá vášeň laje.

Teď nezávidím nikomu,

Jsme všichni smutní rytíři

a stejnou nesem pohromu:

my mřem – a to nás usmíří.