XII. Že se s námi svět náš točí,

Že se s námi svět náš točí,

Nechceš tomu dáti víru;

Aj! tys zpozdilý nad míru,

Že tvůj rozum, co nebije v oči,

Uvěřit se zpupně zdráhá:

Věz, že co do víry sahá,

Rozum náš je trochu kusý,

A že časem mlčet musí.

Pro víru, že zem na divy bohatá,

Točí se a jesti kulatá –

Dokud na ní pevně stojím,

Se žádným se nerozdvojím.