XIII. Aj vy Tatry šedivé

Aj vy Tatry šedivé

smutně pohlédáte,

a předce svůj stálý byt

v jedné zemi máte.

Aj a já což říci mám,

nesa bájný smutek,

zpěv a gusle žalujou,

že je „nic“ můj skutek.