XIII. Dávných snů viděl sem státi

Dávných snů viděl sem státi

Strom před sebou květoucí,

Chystám se květ setírati

Každý mě obelhoucí.

Květ co rosa dolů kanul,

Strom přede mnou holý stál,

Lehký smích mi tvář ovanul,

An si vichr s kvítím hrál.

Ze všeho mi zůstal zbytek

Neúhonné lásky kvítek,

Když i ten se uchýlil,

Z očí proud se mi vylil.