XIII. Komu sen vykouzlil ráje,

Komu sen vykouzlil ráje,

Ten se rmoutí z rozednění;

A tak mnohý pravdě laje,

Budící z milého snění.

Ty však nechtěj pravdě láti,

Činíť to jen rozum kusý;

Nechť i svět se na rub zvrátí –

Pravda pravdou zůstat musí!

Mužně hlediž pravdě v čelo,

I když tě chce znepokojit;

Byť i srdce krvácelo –

Pravda je též umí zhojit!